Molekulárně biologická analýza pacientů s feochromocytomem a paragangliomem

Autoři:

Zdeněk Musil (1), Aleš Vícha (2), Tomáš Zelinka (3) , Lenka Foretová (4), Anna Křepelová (5), Jan Václavík (6), Zdeněk Fryšák (7), Alena Puchmajerová (5), Martina Simandlová (5), Jiří Widimský (3), Milada Kohoutová (1)

Pracoviště:

  1. Ústav biologie a lékařské genetiky, 1. LF UK a VFN, Praha
  2. Klinika dětské hematologie a onkologie, UK 2. LF a FNM, Praha
  3. III. Interní klinika, 1. LF UK a VFN, Praha
  4. Oddělení epidemiologie a genetiky nádorů, MOÚ, Brno
  5. Ústav biologie a lékařské genetiky, 2. LF UK a FNM, Praha
  6. I. Interní klinika, FN a LF, Olomouc
  7. III. Interní klinika, FN a LF, Olomouc

Feochromocytom je neuroendokrinní nádor vycházející z chromafinních buněk dřeně nadledvin, které mají schopnost nejen produkovat ale také metabolizovat katecholaminy. Paragangliomy jsou pak tumory, které pocházejí z chromafinních buněk buď ze sympatického nervového systému břicha, pánve nebo hrudníku, jež produkují katecholaminy, nebo z chromafinních buněk parasympatického nervového systému, které se nacházejí nejčastěji v oblasti hlavy a krku a jsou většinou sekrečně němé. Pro výskyt feochromocytomu donedávna platilo pravidlo 10% - v 10% jako extraadrenální (tedy paragangliom, dnes však spíše 20 – 25%), v 10% maligní (i v tomto případě bývá výskyt vyšší), v 10% u dětí (u nich se vyskytuje častěji extraadrenálně).
Feochromocytom může být součástí těchto genetických syndromů: mnohočetné endokrinní neoplazie 2.typu (multiple endocrine neoplasia type 2, MEN 2) se zárodečnými mutacemi v protoonkogenu RET, syndromu von Hippel-Lindau (VHL) se zárodečnými mutacemi v tumorsupresorovém genu VHL) a méně často neurofibromatózy 1.typu (choroba von Recklinhausen, NF 1) se zárodečnými mutacemi genu NF 1, dále syndromu mnohočetné familiární paragangliomatózy, kdy se může jednat o mutace B podjednotky mitochondriálního enzymu sukcinátdehydrogenázy (tyto mutace jsou velmi často spojeny s maligním průběhem onemocnění) a dále mutaci D podjednotky uvedeného enzymu, jež pacienta predisponuje spíše k mnohočetným paragangliomům.
Doposud se nám podařilo shromáždit 173 pacientů s feochromocytomem a paragangliomem (z toho 12 dětských pacientů). V tomto souboru jsme zachytili celkem 17 mutací v kandidátních genech.
Každému pacientovi s feochromocytomem nebo paragangliomem by mělo být nabídnuto genetické vyšetření. Molekulárně biologickou analýzu genů SDHB, SDHD, a RET zajištuje Mgr. Musil na ÚBLG 1.LF UK a VFN, analýzu genu VHL provádí MUDr. Křepelová na ÚBLG 2.LF a FNM, CGH analýzu provádí MUDr. Vícha na KDHO FN Motol.
Studie byla podpořena výzkumným záměrem MŠMT ČR MSM0021620808 a SVV 262 511.

Forma prezentace:

Přednáška