Komplexní genetická analýza u dětí s mentální retardací a opožděným PMR vývojem

Autoři:

Kateřina Hirschfeldová (1), Věra Kebrdlová (1), Romana Mihalová (1), Jitka Štekrová (1), Petr Lněnička (1), Roman Šolc (1), Vladimíra Vranová (2), Alice Baxová (1)

Pracoviště:

  1. Ústav biologie a lékařské genetiky, 1.LF a VFN UK v Praze
  2. Odd. lékařské genetiky, Dětská nemocnice, FN Brno

Chromozomální přestavby jsou nejčastější známou příčinou mentální retardace. Nicméně, rozsah takových přestaveb bývá většinou pod hranicí rozlišitelnosti standardních cytogenetických metod. V těchto případech nacházejí své uplatnění moderní metody molekulární cytogenetiky a molekulární genetiky.
Projekt zpracoval soubor pacientů s diagnostikovanou mentální retardací případně opožděným psychomotorickým vývojem v kombinaci s aspoň jedním z následujících symptomů: novorozenecká hypotonie, vrozené vývojové vady, dysmorfie obličeje. Soubor tvořilo 80 nepříbuzných probandů a 10 rodinných příslušníků. Proband byl zařazen do studie na základě genetické konzultace provedené zkušeným specialistou na Oddělení lékařské genetiky (OLG) ve spolupráci s Klinikou dětí a dorostu (KDDL) a Neurologickou klinikou VFN 1. LF UK v Praze. U všech probandů byla provedena analýza pomocí metody MLPA, která zahrnovala detekci nejčastějších mikrodelečních syndromů a analýzu subtelomerických oblastí. Doplňujícím vyšetřením byla analýza HRT, CGH, arrayCGH a FISH, které byly provedeny jen u vybraného vzorku pacientů.
Kryptická přestavba byla nalezena u celkem 12 nepříbuzných probandů (15 %).  Jednalo se o tři duplikace a devět delecí. S výjimkou probanda s delecí MD15, který byl detekován metodou HRT a arrayCGH (klasická CGH analýza byla nejednoznačná), byly všechny nalezené kryptické přestavby detekovatelné MLPA analýzou. Vedle dobře charakterizovaných syndromů, byly zachyceny i méně časté přestavby, jejichž asociace s fenotypem probanda není jednoznačná. Žádná z použitých metod nebyla schopna zachytit všechny nalezené přestavby.
Ze studie vyplývá, že některé přestavby, především duplikace, jsou asociovány s nejasným fenotypem a jejich frekvence v populaci může být podhodnocena a současně stanovuje vyšetření metodou MLPA pro daný soubor jako nejefektivnější pro běžnou rutinní praxi.
Tato studie probíhala za podpory grantu IGA MZCR NS/ 10327­3/2009.

Forma prezentace:

Poster