Etika biobank zřízených za účelem výzkumu

Autoři:

Věra Franková (1, 2)

Pracoviště:

  1. Ústav pro humanitní studia v lékařství, 1. LF UK
  2. Ústav dědičných metabolických poruch, 1. LF UK

Biobanky jsou souborem biologických vzorků a k nim přidružených medicínských dat. Ve většině případů jsou zřizovány za účelem výzkumu a jeho následné aplikace v medicíně.
Mezi nejčastěji diskutované etické problémy spojené s provozem biobank patří ochrana soukromí a důvěrnosti informací a s nimi spojená anomymizace vzorků a dat. Úplná anonymizace, která se zdá být z hlediska ochrany soukromí jako nejvhodnější, může do značné míry narušit úroveň výzkumu. Hledají se proto možnosti kódování vzorků a dat, které by zaručily ochranu soukromí a zároveň by umožnily získávat a doplňovat všechna medicínská data potřebná ve výzkumu.
Druhým zásadním problémem, který v souvislosti s biobankami vyvstává je informovaný souhlas. Jedním ze základních etických požadavků ve výzkumu je, aby udělený souhlas byl zcela specifický tj. souhlas s konkrétním výzkumným projektem. Pouze takovýto souhlas lze považovat za informovaný. Většina biobank je zřizována za účelem dlouhodobého provozu. Vzhledem k tomuto faktu není možné v době udělení souhlasu veškerý budoucí výzkum předvídat. Za eticky přípustný je proto nyní považován i souhlas obecný, někdy nazývaný jako „otevřený“ souhlas.
Biobanky neumožňují jednotlivcům přímou individuální kontrolu nad jejich osobními údaji. Ta je svěřena do rukou instituce, která musí být pro všechny zainteresované strany důvěryhodná. Biobanky musí mít vyvinuté systémy a postupy zaručující ochranu důvěrnosti a soukromí osob, jejichž data shromažďují, uchovávají a zpřístupňují, tak aby bylo zajištěno etické využití těchto dat, která jim byla s tímto předpokladem svěřena.

Forma prezentace:

Přednáška